Kde jsou římské legie?

3. ledna 2009 v 18:24

"Quintile Vare, vrať mi legie!"
Zvolal zděšeně římský císař Augustus.
Jenže mrtvý Quinctilius Varus už je vrátit nemůže. Jeho legie jsou kde? Tady jednu klasickou českou odpověď vynechme, ale jsou skutečně tam. Všechny tři!
("Quintili Vare, legiones redde!" v latinském originále)
Jak jistě správně tušíte, to všechno napáchal tůhlecten, co mu za to udělali tu sochu. Jen pro představu velikosti, ten meč je dlouhý 7 metrů.

Dokončení ke článku:
http://gregor-moldavit.blogy.novinky.cz/0901/pryc-se-zradci
"Pryč se zrádci!"

Otázka, je zrádce Arminius nebo Segestus?

Když se průměrně vzdělaného Němce zeptáte, koho socha představuje, řekne vám:
"To je přeci Hermann der Cherusker, který porazil římské legie".
Skutečně dokázal tento germánský barbar porazit 3 římské legie? Tady něco není úplně normální.
Nuže, kde a v jaké době to tady vlastně jsme? V římské provincii Germánii, řekněme tedy území na severu Německa, východně od Rýna, Augustus je císařem v Římě, Varus správcem germánské provincie a Ježíš Kristus je v té době devítiletý kluk. (Letos budou oslavy 2000 let.)

Jak vypadala ona hrozná bitva?
"Tři dny obkličovali germánští bojovníci římské legie. Čtvrtého dne pak pevně je sevřeli, tasili meče, vrhli se do boje a tepali a ničili v pasti lapené vetřelce..." Píše jakýsi brebta v 19. století. Leč nechme žvanění, tak tomu docela určitě nebylo.
Takovéto zvěsti se lze pouze dočíst v různých spisech dřívějších německých vypravěčů, kteří si průběh bitvy jednoduše vycucali z prstu.

Jedna legie (asi 5000 mužů plus zásobovací jednotky) byla na pochodu roztažena do délky nejméně kilometru a každý den řekněme o 20 km dále. Zkuste ji při tom tři dny obkličovat, k tomu několika nedisciplinovanými germánskými kmeny. A kdyby? Nic nemohli Římané potřebovat více, než tři dny vědět, že jsou obkličováni. V tom případě by se byli zformovali, postavili palisády, odpočinuli si, posílili se a připravili k boji. Na takové pevnosti by si pak barbaři byli vylámali zuby. Římská legie s těžkými pancíři a lepšími zbraněmi dokázala odolat desetinásobné početní převaze barbarů.

Však tři římské legie, proti jejichž síle nebylo v tu dobu v Evropě co postavit, jsou skutečně rozdrceny. Klasická vojenská otázka: "Jak je to možné?" Síla legie nespočívala ani tak v počtu vojáků, nebo ve zbroji, jako spíše v perfektní taktice. Každý barbar bojoval podobnými zbraněmi, meč, luk, kopí, štít, (často ovšem méně kvalitní než měli Římané) ale jenom sám za sebe. Římská legie byla dohromady srostlá a perfektně organizovaná disciplinovaná jednotka, zocelená v mnoha vítězných bitvách. Vojáci se kryli vzájemně a štít nechránil jednotlivce, nýbrž všechny štíty vedle sebe tvořily hradbu. To byla síla legie, ale právě v téhle síle byla v tomto okamžiku jejich slabost. Hermann der Cherusker taktiku legií totiž znal a tuhle možnost jim před útokem vzal. Tři legie jsou během několika dní partizánskou strategií rozdrceny, legionáři pobiti, aspoň ti šťastnější. Padnout do zajetí Germánů živý je o něco horší.

Kdo byl Hermann der Cherusker? Pokud o něm něco víme jistě, tedy, že se tak nikdy nejmenoval. Tohle fiktivní jméno si Němci vymysleli v 16. století. Jeho historicky zachované je římské Gaius Julius Arminius, on to byl římský občan, k tomu vážený. Ovšem cheruské národnosti.

Tady jsme u dodnes nevyřešeného problému. Okrajová země státního celku má obyvatelstvo jiné národnosti a kultury. Co se stane, když jim stát dá, coby svým občanům, do ruky moderní zbraně? Víme jistě, že je použijí na obranu svého státu, nebo je otočí proti němu, v zájmu osamostatnění svého území. Být římskou provincí přinášelo mnohé výhody, takže to Římanům celkem fungovalo. Jistě tam ždímali daně, ale přinášeli pokročilou technologii, stavěli silnice, zaváděli i lékařské služby, o kterých se místním nikdy nesnilo. V tomto případě se zmýlili. Jedno němečtí historikové v té slávě ovšem poněkud zapomněli. Římské legie byly napadeny římskými legionáři cheruské národnosti, vedeni římským důstojníkem Arminiem. K tomu jistě i tisíce barbarů, kterým byla slíbena kořist, ale ti sami by nikdy neměli šanci.

Pojem zrádce?! Zopakuji, co předcházelo:
Římské legie se vrací na západ podle řeky Lippe, jsou v římské provincii jménem Germánie. Ten večer Římané pořádají hostinu pro místní cheruské vůdce. Arminius hlásí Varovi, že cosi není v pořádku. Některé germánské kmeny povstaly proti Římu. Je potřeba udělat odbočku, potlačit je a pak teprve stáhnout legie na západ od Rýna. Večer při hostině požádá cheruský náčelník Segestus Vara o rozhovor mezi čtyřma očima. Ví, že Arminius plánuje zradu. Je potřeba vzít ho do vazby. Žádné povstání Germánů se nikde nekoná, Arminius chce zavést legie do pasti a zničit.

Varus zná Arminia už léta, je to vynikající římský důstojník, vyrostl v Římě a vyznamenal se v mnoha bojích. Segestus je také římský občan, ale jinak jen cheruský barbar. Varus dá svoji důvěru Arminiovi. Tím má přijít o 3 legie, o provincii Germánii, i o vlastní život. Pravdu řekl Segestus.

Stále zůstává otázka, kdo z nich je zrádce?

Arminius pro Řím určitě, to je zcela jasné. Co je však pro svůj národ? Jistě veliký hrdina, nikdo nemá dnes v Německu větší sochu než on, ale co dále? Přinesl svému národu svobodu a mír? Svobodu? Asi jako kdyby se roku 1920 byla osamostatnila naprosto zaostalá Podkarpatská Ukrajina od ČSR, které do ní investovalo balíky peněz. Mír? Ha, ha, domnívá se někdo, že Řím tuhle pohanu nechal bez odpovědi? Jenže ty další legie už neměly kolony vozů s dary a plány na stavbu silnic. Ty už měly pouze vojenský úkol.

Je zrádce Segestus? Pro Řím určitě ne, vždyť jim byl věrný. A pro národ Cherusků? Nikdy jsem žádné vyjádření nečetl, můžu mluvit jen za sebe. Segestus zcela správně odhadnul, že pro jeho národ je lepší být součástí Římské říše. Jeho jméno zná snad pár historiků, sochu mu nikdo nepostavil, ale byl to on, kdo jednal správně.

Nedělám si žádné iluse o nějaké liberální politice Říma, ale Germánie skutečně vznikla na základě mnoha dohod s místními knížaty. Dějiny mají velmi dobrou paměť na slavná vítězství, ale velmi špatnou na otázku, co přineslo většině obyvatelstva? Arminius se už do konce života z válčení nedostal, nakonec už měl jen nepřátele. Sjednotit germánské kmeny do státního celku se mu nikdy nepodařilo, nebylo to ani možné. Byli to negramotní barbaři, kteří si kvůli jedné kořisti nechali ujít římské školství, technologii a státní správu. Ve věku 37 let byl Arminius zavražděn vlastním příbuzným.

Němcům pak mělo trvat ještě tisíc let, než dokázali sestavit první státní celek po vzoru Říma. Svatou římskou říši, do které patřil i Český stát. Tak trochu podobným způsobem, jako Germánie patřila k Římu, jako dnes ČR patří do EU.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 K&K K&K | 3. ledna 2009 v 20:45 | Reagovat

Quo vadis. Dies Ire.  Proč tyto komplikované články?

V jednoduchosti je moudrost.

2 autor článku autor článku | E-mail | 3. ledna 2009 v 21:06 | Reagovat

Moudrost spočívající v jednoduchosti, už mám v mnoha komentářích mých článků.

3 serafX serafX | Web | 3. ledna 2009 v 21:49 | Reagovat

Východní část Římské říše přežila pád Říma na západě o tisíc let. I když v posledních stoletích byla již pouze stínem své někdejší moci.

4 caracola caracola | 3. ledna 2009 v 22:07 | Reagovat

Ono záleží na úhlu pohledu. Vyspělí Španělé přinesli kulturu převážně negramotným Indiánům,vyspělí Britové,Holanďané i Francouzi přinášeli pokrok opožděným Asiatům v Indii,Malajsku i jinde. Dokonce chtěli předat svou vyspělost i Číňanům. On vůbec v dějinách kdekdo pomáhal těm zaostalejším.Ovšem všichni skromě pomlčeli, že to ty národy bude stát svobodu,víru i kulturu. Třeba těm Cheruskům byla svoboda víc než drobky z římského stolu.

5 autor článku autor článku | E-mail | 3. ledna 2009 v 22:27 | Reagovat

[4] Někdy by neškodilo si článek nejprve přečíst a pak psát komentář. Germánie nebyla připojena vojensky, ale diplomacií. Pojem "svoboda" tam vysvětluji na jednom příkladu. Skutečně byla většina cheruských knížat pro svazek s Římem, jako se třeba většina v ČR rozhodla pro EU.

Proč ještě žádná spolková země v dnešní NSR nepřišla na myšlenku, že chce svobodu a vystoupí z tohoto státu?

6 Wurstchen Wurstchen | 4. ledna 2009 v 0:32 | Reagovat

(4) Možná by se neškodilo zamyslet, jestli obyčejného člověka víc zajímá svoboda vyznání nebo možnost nasytit svoje děti a možnost zavolat jim doktora, když jsou nemocné. Dokud vládli v Indii Britové, nebylo zdaleka tolik válčení jako po získání svobody. A co Afrika? Po odchodu bílých kolonistů se nejsou schopni ani uživit, natož oblékat nebo dokonce něco vyrobit.

7 autor článku autor článku | E-mail | 4. ledna 2009 v 7:57 | Reagovat

[6] Komentář (4) říká, "k čemu historická rekonstrukce, když můžeme zůstat u navyklé představy?"

Je skutečně "svoboda" oddělit se od většího státního svazku? V tomto případě stát se místo občana demokratického státu opět bezprávním nevolníkem jednoho feudála, sklouznout technologicky o léta nazpět, zvyknout si zase na to, že můj kmen je prakticky stále ve válce s ostatními. Pokud je tohle pro někoho "svoboda", pak už nemůžu nic dodat.

8 autor článku autor článku | E-mail | 4. ledna 2009 v 9:01 | Reagovat

[6] ...člověka víc zajímá svoboda vyznání... Římané ani Řekové nebyli nikdy misionáři svých bohů. Uznávali, že jiná země, jiní bohové a v cizině obětovali cizím bohům, jako doma svým. Jen římský císař měl přiřčené božství, a tady nebylo radno, aby si nějaký barbar dovolil o tom pochybovat. Své lokální bohy si ale mohl každý ponechat.

9 Kamufláž Kamufláž | E-mail | 4. ledna 2009 v 10:00 | Reagovat

[5]

Pane autore, čtu to se zájmem. Jak se díváte na separatistické snahy Skotů, Welšanů, provincie Quebec, problémy v Belgii?

Co třeba tuzemské snahy o svébytnost Moravy? Přiznávám, že nemám jasno, co se svébytností míní, ale pokud by si Moravané přáli mít za každou cenu někde u Třebové celnici nebo státní znak a v EU vlastní hvězdu, asi bych se nepřel...

10 autor článku autor článku | E-mail | 4. ledna 2009 v 10:43 | Reagovat

[9] V každé zemi je to trochu jiné a v žádné nemám takové znalosti, abych mohl dělat závěry. Článkem jsem jen uvedl příklad, že nelze položit šablonu: odtržení = svoboda. Vis [7]. Kolikrát je to jedna oligarchie, která o svobodě mluví, ale ve skutečnosti  by jen ráda odstranila státní moc, která ji brání v mafiózních praktikách.

Co se týče Moravy, napsal jsem kdysi jeden článek na tohle téma. Jenže ten dát sem, tak mě všichni už určitě zabijí. Předpokládám, že se tam jedná jen o malou skupinu nerealisticky smýšlejících lidí.

Ani rozpad imperia, ještě automaticky neznamená lepší život obyvatelstva. Miliony lidí v SSSR by o tom mohly vyprávět. Stát je svobodný, ale rozválčený s tím sousedním. U moci jsou sice lidé mojí národnosti, jenže je to kriminální banda. Životní úroveň klesla, vlastenectví se nikdo nenají. Co z toho tedy mám? Atd.

11 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 4. ledna 2009 v 22:16 | Reagovat

5 autor

Doplnění, jedna spolková země "svobodný stát Bavorsko" čas od času střečkuje dost nahlas a vymáhá tím jakési výkupné.

9 Kamufláž

Moravistické snahy se zrodily z bývalé československé strany socialistické, když na její kandidátce do voleb 1992 nezbylo místo pro Bártu, Kryčera a toho třetího jmenovce, otlemence Dřímala.

Hned to téma uchopili a každý založil své hnutí nebo stranu.

Dřímal šel hned k Mečiarovi pro radu, jak s moravskou národní stranou dál.

Ano Morava má určité zvláštnosti a ať si je zalévá vínem a slivovicí proti tomu nic, ale ať nepouští blbce z řetězu. To samé přeje většina Moravanů Českým zemím, včetně závlahy pivem.

12 autor článku autor článku | E-mail | 5. ledna 2009 v 8:31 | Reagovat

[11] Freistaat si může napsat každý. Oni mají třeba CSU, což je CDU v Bavorsku, ale jsou právě taková spolková země, jako všechny ostatní. Nikdy jsem nepotkal Bavoráka, právě tak jako Bádeňáka, nebo jiného Němce, který by vyslovil přání, aby jeho země vystoupila z BRD.

Pokud jsem poznal moravské nacionalisty, nenadávali jen na Čechy, ale ti severní na jižní a obráceně. Pokud by se tedy oddělili od Čech, mohou se pak dělit dále a dále, až bude každá vesnice samostatným státem.

13 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 5. ledna 2009 v 10:17 | Reagovat

12 autor

Shodneme se, že blbce neradno pouštět ze řetězu. Ti přesvědčiví nacionalisté jsou obyčejní lumpi, kteří  oblbují lidi.

Na Moravě je už několik "recesistických států" ( valašské království, republika Kraví hora ) pro povzbuzení reklamy a turismu. Kdo by to bral vážně, neuspěje. Krach těch výše uvedených politických moravských věrozvěstů, byl definitivní.

14 autor článku autor článku | E-mail | 5. ledna 2009 v 10:40 | Reagovat

[13] Před pár lety přeci v Čechách kdosi prohlásil, zcela vážně, svojí selskou usedlost za samostatný stát. Dokonce v něm byl zdravotní systém zadarmo (dokud žádný neexistuje snadno financovatelné) a podobné vymoženosti.

Ono to není ani proti zákonům. Já můžu vyhlásit můj byt za samostatné království. Pro justici se ale na mě dále vztahují zákony skutečného státu, s tím nic neudělám.

15 David David | Web | 5. ledna 2009 v 12:58 | Reagovat

Cože?

16 serafX serafX | Web | 7. ledna 2009 v 14:47 | Reagovat

Ono nejde pouze o to, stát vyhlásit, ale stát se stává samostatným státem po mezinárodním uznání.

17 Pavel+Martinek Pavel+Martinek | E-mail | Web | 8. ledna 2009 v 16:10 | Reagovat

Svoboda je hodne relativni pojem. Pokud se da narodu svoboda vlastnich potreb, nabozenstvi, zvyku a urcite financni samostatnosti, jsou ochotni za ruzne vyhody byt spolecne v jinem statnim utvaru. Tohle je idealni kombinace, nejhorsi je, kdyz se najde nekdo s velkou "hubou", ambicemi a financni zisk urcite neni zanedbatelny. To se zacne brnkat na nacionlni stranku a uz jen zalezi na charisma takoveho "vudce" a nestesti hotovo. V dejinach mame takovych prikladu habakuk.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama