Jak přišel miliardář Merckle o peníze?

7. ledna 2009 v 14:29

Existuje jakási lidová představa, že miliardář je vinen na chudobě určité vrstvy obyvatelstva, protože on jim ty peníze ukradl. Kdyby se mu vzaly a daly těm chudým, měli bychom všichni dost a mohli šťastně žít. Tato představa pochopitelně nemá co dělat s jakoukoli skutečností. On ty miliardy nemá ve slamníku. Zřízení jednoho pracovního místa může stát v ČR třeba i milion korun, které musí zaměstnavatel napřed investovat. Příklad: aby mohl zaměstnat bagristu, musí napřed mít bagr, možnost ho transportovat, dílnu, kde se stavební stroje opravují. Naopak chudobu nevyřešíte tím, když chudým jednorázově něco dáte. Někdo by řekl, tak jim za ty peníze umožněte si je vydělat. Tím jsme ale zase na začátku odstavce, právě to miliardář dělá. Merckle zaměstnával ve svém rozvětveném impériu 100 000 lidí. Jeho všeobecně oblíbená žena se starala charitativně i o ty skutečně chudé.

Právě tak nesmyslná je další lidová představa, že spáchal sebevraždu, neboť teď už mu zbyly pouze miliony a s tak málo penězi nedokáže vyžít. On sám určitě. Byl často vídán, jak jede do práce na kole, ale jeho firmám chybí dohromady asi 700 milionů EURO. Spolkový stát Baden-Württemberg odmítnul převzít garanci nebo mu peníze půjčit. V neřešitelné situaci si Merckle, věk 73 let, lehnul na koleje a nechal se přejet vlakem. Objevili jeho zbytky náhodně až za 2 hodiny.

V jeho městečku Blaubeuern stojí lidé v šoku. On tam neměl žádnou pověst vydřiducha, přesně naopak, spíše mecenáše. Hned tam vznikla další nerealistická legenda, že ho určitě nějaký lump musel okrást. Pochopitelně zase jen špatně. On přišel o peníze zrovna tím způsobem, jakým je dříve nabyl, tedy spekulací.

Nyní ale čistě věcná otázka, jakým způsobem? Každý si mohl přečíst, že se přespekuloval, hlavně akciemi Volkswagenu. Jenže tohle mně vyloženě trklo. Jak to? V loňském katastrofálním roce právě tyto akcie překvapivě stouply. A v tom byl jeho problém, on spekuloval na klesání.

Jeho firmy, například HeidelbergCement, měly příliš velký podíl firemního kapitálu uložený v akciích. To může za normálních okolností zvýšit zisk, ale ne v roce 2008, je to prostě riskantní. Však ještě než to celé přišlo, dozvěděl se Merckle, že Porsche chce převzít VW. Spočítal si, že akcie VW by mohly o dost klesnout. Ona existuje taková protiakcie, "Put-Optionsscheinen", kterou se vám její makléři snaží prodat asi jako životní pojistku.
"Myslete na zadní kolečka, pojistěte si u nás své akcie naší opcí." Když pak akcie klesá, tato opce stoupá, a obráceně.

Merkle zavětřil kšeft a nakoupil za miliony tyto papíry, jako pojistku na klesání akcií VW, které ovšem neměl. Jenže katastrofa přišla na akcie jeho firem, a zrovna ty od VW stouply jakýmsi zázrakem až o 300 procent. Jeho skutečné akcie silně klesly, ze zmíněných opcí mu pak zbyla hromada bezcenného papíru.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 rucuk rucuk | E-mail | 7. ledna 2009 v 15:19 | Reagovat

No ale, on si zemřel a co jeho rodina? Ti to ,,vyžerou?" Promiňte to ostřejší slovo,  ale nic jiného mě nenapadá. Navíc, byl-li pojištěn na život  ani tu pojistku nedostanou. No, možná jsou zajištěni jinak...

2 Paolo Paolo | 7. ledna 2009 v 15:37 | Reagovat

Nesouhalsím s vašemi dedukcemi o poctivě nabytých a ušlechtile investovaných miliardách. Je to všechno o nadhodnotě a jejím rozdělování.

3 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 7. ledna 2009 v 15:46 | Reagovat

Předpokládám, že pan Merckle neřídil vše sám a osobně. Co dělaly dozorčí rady, představenstva, firemní ekonomové, auditoři? To budou otázky, které se začnou teprve rozplétat. Jak to, že provozní prostředky výrobních podniků mohou být použity v riskantní hře? Každý odpovědný hráč si odděli volné peníze tak, aby své zdroje neohrozil v základech.

Pročpak pan Merckle, nenabídl spolkové zemi částečné zestátnění za finanční výpomoc? Hospodařil možná jako české sklárny. Z toho vyplývá, že to úplně soukromé na co není nijak vidět, není asi to pravé řešení pro rozkvět a stabilitu veřejnosti.

4 Deyvo Deyvo | E-mail | 7. ledna 2009 v 16:01 | Reagovat

nikdo z vás si prostě nedokáže představit, že lze takové peníze vydělat podnikáním. a to je ten problém. a navíc se tu objevuje častý nešvar, že čemu nerozumím na to nadávám a dívám se s podezřením.

5 Paolo Paolo | 7. ledna 2009 v 16:04 | Reagovat

(4) Pokud bych měl na vás reagovat, pak teprve tehdy, až se naučíte psát.

6 autor článku autor článku | E-mail | 7. ledna 2009 v 16:09 | Reagovat

Docela určitě nemůžu zodpovídat dotazy, jak fungovala správní rada a podobně? Právě tak nechci vést diskusi, jestli by se mělo zestátnit a zavést plánované hospodářství? Pokud někdo nesouhlasí s principy tržního, já mu to neberu.

Popsal jsem, jakým způsobem lze prodělat na stoupajících akciích.

7 autor článku autor článku | E-mail | 7. ledna 2009 v 16:23 | Reagovat

[2] Rozdělovat nadhodnotu, by jistě dokázal každý. Tuhle ale napřed vytvořit, to už je mnohem těžší.

8 Paolo Paolo | 7. ledna 2009 v 16:41 | Reagovat

(7) autor: To s vámi souhlasím, ale o tom to všechno je. Tu nadhodnotu nevytváří podnikatel, ale jeho zaměstnanci.

9 autor článku autor článku | E-mail | 7. ledna 2009 v 16:50 | Reagovat

[8] Zaměstnavatel je prakticky vždycky sám zaměstnanec své firmy, vytváří tedy hodnotu jako všichni ostatní.

Každý zaměstnanec má právo i možnost stát se kdykoli sám zaměstnavatelem, tedy otevřít si vlastní firmu.

10 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 7. ledna 2009 v 17:09 | Reagovat

6 autor

Pokud jste odpovídal mně, nerozumíme si. Mně nejde o zestátnění za účelem plánovaného hospodářství ( což je pojem dávno provařený ). Jde mi je o zaměstnance, kteří se při případném krachu firem stejně pověsí spolkové zemi  na podpory.

Co se týče hry na burze, pokud ohrozila stabilitu zaměstnavatelských firem, stejně se bude prošetřovat souvislost mezi podnikáním a spekulačním rizikem.

11 Paolo Paolo | 7. ledna 2009 v 17:29 | Reagovat

(9) autor: I v tom s vámi souhlasím i když je to pouhá teorie. Jde o to, že s vytvořenou nadhodnotou disponuje pouze zaměstnavatel a to je špatně.

12 autor+článku autor+článku | E-mail | 7. ledna 2009 v 18:17 | Reagovat

[10] nar.soc Zaměstnanci se tak zcela nepověsí na podpory. Platí si pojištění a pak dostanou nezaměstnaneckou. Stát má ty peníze od nich dopředu.

V tomto případě se zřejmě propouštět nebude. Impérium se rozpadlo, jednotlivé firmy jsou zřejmě zachráněny. Podmínka pro půjčky, jeho syn Ludwig přijde o všechny funkce. Rodina Merckle už není majitelem.

13 autor článku autor článku | E-mail | 7. ledna 2009 v 18:24 | Reagovat

[11] Paolo - Nevím kdo jiný než zaměstnavatel a proč by to mělo být špatné?

V ČSSR rozhodovala o nadhodnotě komunistická strana, s tím výsledkem, že platy byly 5 nižší než třeba v NSR nebo Rakousku.

Účel mého článku byla věcná analysa jednoho případu, pro lidi, které takové věci zajímají. Nikoli řešení otázky, komu mají patřit výrobní prostředky?

14 Paolo Paolo | 7. ledna 2009 v 18:38 | Reagovat

(13) autor: Samozřejmě, že o vytvořené nadhodnotě by měli rozhodovat i zaměstnanci, proč by si jí měl přisvojit celou zaměstnavatel? Pokud vám došly argumenty, tak by jste měl taky připustit, že zdaleka ne všechny vaše "pravdy" jsou nezvratné. A komunisty do toho netahejte, ti jsou pro takové, jako jste vy, tím nejubožejším "trumfem".

15 autor článku autor článku | E-mail | 7. ledna 2009 v 19:04 | Reagovat

[14] Co a kam smím tahat, vy nerozhodujete. Ta doba, kdy lidi jako vy měli monopol na pravdu, je naštěstí za námi. Prohráli jste a to dobře víte. Jinak si nedělejte dále starosti. To bylo naposledy, co jsem váš komentář ještě vůbec četl.

16 Paolo Paolo | 7. ledna 2009 v 19:16 | Reagovat

(15) autor: Já si naopak myslím, že jste prohrál vy a taky to dobře víte. Na revanš vám slibuji, že ty vaše bláboly nechám pro další bez povšimnutí.

17 Kamufláž Kamufláž | E-mail | 7. ledna 2009 v 19:23 | Reagovat

[14]

Přiznávám, že nejsem schopen definovat, jaká pravidla by měla platit pro rozdělování tzv. nadhodnoty. Existují názory, že "nadhodnota" je marxistický konstrukt, který nelze obhájit. Nevím. Na střední škole jsme měli dva roky nepříjemný předmět nazvaný "politická ekonomie", který pojem nadhodnota používal, moderní teoretici pojem neuznávají.

Připusťme však pro další úvahy, že s pojmem budeme pracovat.

Zaměstnanec, který se uchází o práci, přijímá písemně podmínky pracovního poměru podpisem na pracovní smlouvě. Pokud tato smlouva neuvádí ustanovení o rozdělování nadhodnoty, zaměstnanec má dvě možnosti:

a) smlouvu přijmout tak, jak je a na nadhodnotu resignovat, jsa v nepříznivé vyjednávací pozici (nedostatek oběživa a jeho naléhavá potřeba)

b) smlouvu nepodepsat a říci kapitalistovi: "Na tohle ti dlabu, jdu domů a až se ti rozsvítí, pošli pro mě."

Kdyby mělo devadesát procent zaměstnanců silné nervy a jednalo podle modelu b, možná by se něco změnilo. Zdůrazňuji to "možná" (viz dělníci ze zemí býv.SSSR, Blízkého Východu a j.) Podotýkám, že nemluvím o stávce, ale o uzavírání smluv, případně o hromadném podávání výpovědí nespokojenými zaměstnanci.

Pracovní smlouvu podepsat a dodatečně držkovat mi připadá takové... no, asi české.

Co mám špatně?

18 Paolo Paolo | 7. ledna 2009 v 19:36 | Reagovat

(17) Kamufláž: To, že současní ekonomové nepracují s termínem "nadhodnota" je celkem pochopitelné. Skutečně je to základní pojem politické ekonomie a to že ho neuznávají moderní teoretici vypovídá jenom o tom, že jim nevyhovuje, nikoliv o tom, že by neměl reálný základ.

  S vašimi vývody lze v podstatě souhlasit, akorát že nevysvětlují to podstatné a tím je odpověď na otázku, jak má být nadhodnota rozdělena. To je meritum věci.

19 Kamufláž Kamufláž | E-mail | 7. ledna 2009 v 20:07 | Reagovat

[18]

pro Paola:

No dobře, připusťme, že dáme zaměstnancům právo ovlivňovat rozdělování nadhodnoty. Pravděpodobně se ti lidé budou snažit okamžitě urvat, co se dá. Investice do budoucnosti firmy, udržovací náklady, ekologie, vše osekáno na kost.

Ovlivnit by to mohl nějaký hodnotový klíč v hlasování (závozník jeden hlas, ředitel pět nebo deset, nebo taky obráceně - dělnictvo deset, "inkousti" po jednom hlase, případně vliv počtu odpracovaných let u firmy). Takový klíč by byl nepochybně předmětem sporů.

Vím o existenci zaměstnaneckých akcií, které si zaměstnanec koupit může (ale nemusí) a jejichž držení mu dává menší akcionářská práva. I tady existují rizika. Jak asi bude o porcování medvěda hlasovat člověk rok a půl před pensí? Navíc proti rychlému tunelu do firmy nechrání ani občasná akcionářská valná hormada. Jak z toho ven?

Dlouhá léta jsem pracoval ve firmě s vlivnými odbory. Hned po prvním popřevratovém extempore, kdy odbory začaly řezat větev pod firmou, jsem z odborů vystoupil. Na to se nedalo koukat. Carpe diem, co urveme, dobrý, zítřek nás netrápí - a to opravdu nejsem ekonom.

Kde je záruka, že pravomoce dané zaměstnancům firmu nezahubí? Vidím problém v tom, že znehodnocen tak může být i základní vklad, dejme tomu podnikatelovo rodinné stříbro, za něž postavil první halu. Asi se ptám blbě, ale přemýšlet se snažím.

20 Ella Ella | 7. ledna 2009 v 20:55 | Reagovat

18)

Vážený pane Paolo, když máte o rozdělování nadhodnoty takový zájem, můžete to otestovat na své osobě. Vypracujte podnikatelský plán,vemte si od banky úvěr, ručit bance můžete movitým i nemovitým majetkem celé své široké rodiny, pronajměte prostor, nakupte stroje, rozjeďte výrobu ( můžete si vybrat co budete vyrábět, trh je volný, stačí v něm najít území, kde je poptávka ), odvádějte poctivě za své zamněstnance vše co stát požaduje, zaplaťte si poctivého hlídače, který obzvlášť v ČR bude poctivě bdít nad vašimi zaměstnanci jak dodržují náplň a délku pracovní doby a proklepne jim brašny a kapsy při odchodu domů ( je to nutné jsme v ČR) a pak svobodně, nikdo vás neomezuje - rozdělujte nadhodnoty. CHA CHÁÁÁ, .....

21 llukynek llukynek | E-mail | Web | 7. ledna 2009 v 21:20 | Reagovat

AUTOROVI:

Chci Vám velice poděkovat za lidský pohled na člověka, který za svůj život dal práci tisícům lidí a který se snažil až do samého konce ve své práci pokračovat. Bohužel se dostal do potíží a jako jediné východisko z nich viděl svoji vlastní smrt. Je to smutné. Zoufalství, které jej k takovému činu dohnalo, muselo být nepředstavitelné.

Když jsem četl zprávu o jeho smrti a následnou diskusi pod ní, musel jsem se stydět za to, že jsem součástí národa, v němž je tolik duševních mrzáků, jež v životě nedokázali víc než jen nadávat na druhé a kteří si přesto dovolují se vyslovovat proti někomu, komu by ani nemohli pohlédnout do očí kvůli své neskutečné malosti. Takoví se objeví i zde. Poznají se podle závisti, nepřejícnosti a plkání o věcech, o nichž (díky absenci odpovídajícího vzdělání) nemají ani páru!

22 autor článku autor článku | E-mail | 7. ledna 2009 v 21:22 | Reagovat

[20] - rozdělujte nadhodnoty. ... Snad jste chtěla říci "ručte dále za ještě nesplacené půjčky svým majetkem, ale dejte nadhodnoty k rozdělení zaměstnancům".

23 llukynek llukynek | E-mail | Web | 7. ledna 2009 v 21:24 | Reagovat

TO [11] Paolo:

Zaměstnanci dostávají za svoji práci zaplaceno a tímto způsobem je jim předávána část "nadhodnoty", o níž hovoříte. Tato část je tak velká, jak velkou hodnotu mají tito zaměstnanci pro svého zaměstnavatele.

24 llukynek llukynek | E-mail | Web | 7. ledna 2009 v 21:28 | Reagovat

TO [14] Paolo:

Pokud chce nějaký zaměstnanec rozhodovat o zisku firmy a způsobu jeho využití, nechť odejde ze svého pracovního místa a založí si vlastní podnik, ve kterém si může rozhodovat, o čem bude chtít, nebo si nakoupí akcie, pokud je to možné. Do doby, než tak učiní, bude toto rozhodování v rukou těch, kterým právem patří, tedy v rukou vedení a majitelů společnosti, kteří jsou jediní, kdo na sebe berou zizika spojená s investicemi finančních prostředků.

25 llukynek llukynek | E-mail | Web | 7. ledna 2009 v 21:33 | Reagovat

[18] Paolo:

"Nadhodnota" je rozdělována podle schopností, rizika a odpovědnosti, kterou jednotlivé články společnosti nesou.

26 Ella Ella | 7. ledna 2009 v 21:45 | Reagovat

22) autor

Já už to ani nechtěla domýšlet, jinak bych to rychle vygumovala. Tady si pod pojmem podnikatel skoro každý hned představuje kriminálníka a člověk se málem bojí přiznat, že je třeba jen malinkatý soukromníček živnostník, co nese svou  " kůži na trh ", že ..... nebudu tu pobrekávat, každý vůl by chtěl smetanu, ale dojná kráva ať je někdo jiný ale jak naložíme s krmením ? :-))))

27 Paolo Paolo | 7. ledna 2009 v 21:47 | Reagovat

(19)Kamufláž: Ale samozřejmě, že jde o efektivitu a účelnost použitých nástrojů při rozdělování, ale točíme se pořád dokola. Zjednodušme diskusi a odpovězme na otázku. Je spravedlivé, aby zaměstnavatel získával z vytvořené nadhodnoty všechno, nebo jenom část a potom tedy jakou?

Ta nás rozděluje na ty, kteří jsou zastánci sociálního smíru založeného na spravedlivějším rozdělování a ty druhé, kteří pod heslem svobodného tržního hospodářství bez jakýchkoliv omezení zisku zadělávají na sociální problémy. A o tom to je.

(20)Ella: Děkuji, nechci. To nechám vám, mladším a schopným (možná všeho).

28 llukynek llukynek | E-mail | Web | 7. ledna 2009 v 21:53 | Reagovat

TO [26] Ella:

Krmení si ta dojná kráva musí taky koupit sama. Přece byste nechtěla, aby jej platil kdejaký vůl. :o)))

29 llukynek llukynek | E-mail | Web | 7. ledna 2009 v 21:55 | Reagovat

TO [27] Paolo:

Ad první část: viz. opět příspěvek 23 a 25.

Ad druhá část: No jistě že nechcete. Nejspíš proto, že to není žádná sranda být zaměstnavatelem.

30 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 7. ledna 2009 v 22:17 | Reagovat

Dovolím si dotaz a vlastní názor.

Než vznikne nadhodnota musí být známa hodnota včetně toho co obsahuje? Pokud vím, je součtem všech nákladů + nějakého odvodu do zajišťovacího fondu.

Zaměstnanci, pokud nejsou podíloví ( akcioví ) vlastníci jsou námezdní silou. Přes mzdu tečou z podniku peníze, které jsou přímo spojeny s "nadhodnotou". Roste-li neúměrně k výkonnosti mzda, klesá "nadhodnota = hrubý zisk".

Druhou cestou, kterou tečou z firmy peníze, jsou investice. Buď se investuje hodně a zase na "nadhodnotu" zbyde málo nebo je to opačně.

Zaměstnanci usilují o podíl na "nadhodnotě" individuální mzdou nebo prostřednictvím kolektivní smlouvy. Chytrý zaměstnavatel jim dá podíl na "nadhodnotě" s podmínkami, které ji přímo ovlivňují.

Pomýlené vyjádřování Paola o "nadhodnotě", kterou je hrubý zisk ( hospodářský výsledek ) svědčí o setrvávání na komunistických blábolech, které stát dovedly do kolapsu v r. 1989. Vzkříšení nadhodnoty a její řešení zaměstnanci je jen další z fikcí pomatených nedouků v ekonomice.

31 Ella Ella | 7. ledna 2009 v 22:31 | Reagovat

27) Paolo,

Mám takový naštěstí malý pokus za sebou a už vím, že co už doopravdy nikdy nechci, je vykořisťovat chudáky, co si mohli někde užívat a já nelida jim dávala možnost pracovat a hned jsem byla třídní nepřítel. Jsem jednou pro vždy vyléčena, ale trochu vím něco i o té druhé straně barikády.

32 Paolo Paolo | 7. ledna 2009 v 22:36 | Reagovat

(30) nar.soc.,: Říkejte si tomu jak chcete, ale pořád je to o jednom a tom samém a o pomýlení nemůže být ani řeči. Vím naprosto přesně o čem mluvím a vy to víte také. Vaší řečí je to naprosto přesně vyjádřeno ve větě

" Zaměstnanci usilují o podíl na "nadhodnotě" individuální mzdou nebo prostřednictvím kolektivní smlouvy". Jde o to, že v našich podmínkách se o ten podíl na nadhodnotě bojuje stále obtížněji a úloha odborů je zanedbatelná, protože jsou cílevědomě mediálně bagatelizovány.

33 llukynek llukynek | E-mail | Web | 7. ledna 2009 v 22:47 | Reagovat

TO [32] Paolo:

Odbory, to je kapitolka! Platy zvyšovat by chtěly, ale když se firmě nedaří, ani je nenapadne přijít s návrhem na jejich snížení!

Podílet se na prosperitě, to je hned křiku a braní plnými hrstmi, ale podílet se stejně tak na riziku, nejistotě, ztrátách, to už drží ruce za zády a huby mají zavřené!

34 llukynek llukynek | E-mail | Web | 7. ledna 2009 v 22:55 | Reagovat

TO [31] Ella:

Nepodléhejte tomu. Pokud jste třeba napoprvé neuspěla, pusťte se do nového podnikání. Není nic špatného na tom, pokud člověk neuspěje. Takový už je život. Jednou to jde, jindy zas ne. Člověk se ale musí zase zvednout a pokračovat, i když to bude někde jinde.

U nás je problém v tom, že když se někomu nepovede podnikání, tak na něj ostatní nahlíží jako na zločince a to může od další činnosti leckoho odradit. Nesmíte na to ale dát. Vy se snažíte. Oni jen kecají.

35 sdr sdr | 8. ledna 2009 v 9:56 | Reagovat

To : paolo

Jednoduchý dotaz :

V případě rozdělování nadhodnoty zaměstnanci - kolik si myslíte, že bude věnováno na nutný rozvoj a investice firmy a kolik na odměny zaměstnancům.

Pokud si myslíte, že jiný než 0 % - 100 %, jste snílek.

To za prvé.

Za druhé - teorie nadhodnoty, vytvořená Marxovým Kapitálem, definitivně padla po úděsném experimentu, tvořeném bolševikem, kdy se nad slunce jasněji ukázalo, že prostě nefunguje.

Jako důkaz poslouží pouhých 40 let, kdy se Československo stačilo dostat z poměrně velkého náskoku před srovnatelným Rakouskem hluboko pod něj. A pochybuju, že by rakouský dělník nějak  hlasitě volal po Marxově lepším přerozdělování nadhodnoty. Moc dobře ví, jak to dopadlo u sousedů.

36 Kamufláž Kamufláž | E-mail | 8. ledna 2009 v 10:05 | Reagovat

[27]

Pro Paola:

Se zjednodušením diskuse jsem srozuměn, klíčovou otázku jste formuloval přesně:

"Je spravedlivé, aby zaměstnavatel získával z vytvořené nadhodnoty všechno, nebo jenom část a potom tedy jakou?"

Začnu tím, že podle mne si zaměstnavatel "všechno" nenechává. Tedy alespoň předpokládám, že debatujeme o stavu, kdy jsou řádně vypláceny mzdy podle sjednaných smluv. O českých excesech v tomto směru vím, ale nepovažuji je za právní standard.

Takže - zaměstnavatel si ponechává jenom část, zbylou část vyplácí. Pokud bychom chtěli dát zaměstnanci část rozhodovacích  práv, vyhovuje tomu snad, byť nedokonale, ten model zaměstnaneckých akcií (vazba na úspěšnost firmy, a to v dobrých i ve zlých časech).

Myslím, že kdyby tenhle model někdo zkusil uplatnit, že by tady moc akcií neprodal. Nedůvěra k podnikatelské sféře je značná (nehodnotím, konstatuji) a obyčejný zaměstnanec by asi spíše než o akcie stál o prachy.

Pokud píšete o "zadělávání na sociální problémy", myslím, že značnou část si jich působí lidé - tedy zaměstnanci - sami, a to nevhodným užíváním peněz. Udivuje mě, že se např. stále považuje za obecný standard každoroční cestování do zahraničí o dovolené, přestože by bylo účelnější vytvořit nějaké ty rezervy. Každý z nás ví, že za dva měsíce, po uplynutí výpovědní lhůty, může být bez práce. Přesto můžete dnes a denně vidět plné hospody a předvánoční nesmyslné utrácení tomu nasadilo korunu. Nahá řiť a na uchu poslední model mobilu. Nějak nevím, jestli mám takové typy litovat, octnou-li se v problémech.

Ano, dalo by se debatovat o tom, kdo ty lidi k zuřivé spotřebě nabádá a také o morálních profilech nabádačů, ale to už se dostáváme mimo téma.

Jsem hluboce přesvědčen, že rok až dva zásadního a hromadného omezení spotřeby na nezbytnou míru by s českých trhem udělalo nevídané věci. Tuhle možnost má v rukou spotřebitel. Jenže on se raději chová jako smyslů zbavený a koupí nějaký blikající šunt.

37 drs drs | 8. ledna 2009 v 10:19 | Reagovat

Nebylo by tady něco o  žvanivém Slimejšovi

38 autor článku autor článku | E-mail | 8. ledna 2009 v 10:52 | Reagovat

[35] to sdr  

Ono tohle bylo praxí prokázáno už velmi dávno. V roce 1921 dělá polární badatel Nansen mezi vrahy na Wall Street sbírky na hladovějíci obyvatelstvo v Rusku a Lenin zavádí NEP, tedy jakýsi kapitalismus ve zdánlivě socialistickém státě. Ještě za jeho života už zase existuje vykořisťováná člověka člověkem. Lidě ještě umírají hlady a v novinách už si můžete přečíst inzerát "přijeďtě si koupit do Paříže Citroen". Aparátčíci na to bezmocně koukají, jiná cesta jak odstranit hladomor je nenapadá.

Stále existují lidé, kteří se ničím z dějin nepoučili, a všechny chyby chtějí zase opakovat.

39 asa asa | 8. ledna 2009 v 11:05 | Reagovat

Koukám, koukám a co nevidím. Je tady téma jak přišel nějaký naivní (hloupý, či nenažraný) miliardář o své penízky, které změnil za obyčejný recykopapír. Rozvíjené teorie o nadhodnotě jsou zde vedlejší. On ten pán, zřejmě dle věku ze staré školy, onemocněl americkou nemocí, která přivodila tu dnešní epidemii. Kdyby nebyl kapitalismus zasviněn podivnými produkty akciového trhu, většinou založenými na podvodech, nebylo by tak zle. Tato doba prověří tvrdě současnou podobu kapitalismu. To, že se bude muset něco změnit na jeho podobě je nezbytné. Volání po větším dohledu státu (protože je to on, kdo musí léčit následky nezřízenosti hlavně akciových trhů se svými všemi planými výhonky) se kupodivu uplatňuje jinde než u nás. Ale to bude už mnohdy pozdě. Na západ od nás státy sanují padající podniky miliardami, kdežto u nás je nejdůležitější kriterium vyrovnaný rozpočet. Kalousek s Topolánkovou vládou, budou asi nejspokojenější, když už tady nepojede nic. Taky budeme mít nejlepší ekonomickou radu. Asi si budou radit navzájem, jak to tady přežít bez úhony.

40 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 8. ledna 2009 v 11:25 | Reagovat

36 Kamufláž

V roce 1991 jsem byl v odborové funkci, když se připravovala privatizace Desty Děčín. Tehdejší řed. Grégr přijal můj návrh na podporu kuponové privatizace, příspěvkem zaměstnancům 500.- Kčs na kup. knížku. Ovšem další návrh na společné investování zaměstnanců za poradenství odbory zřízené privatizační rady ( ještě před vznikem těch podvodných privatizačních fondů, Harvardů a jiných lumpáren ) odmítl. Raději se spojil s těmito chytrolíny z PF v  Litoměřicích, aby ho drželi ve funkci. Nemožnost přímé vlastnické kontroly po dobu 5 let vedla k zániku Desty. Když jsem tu počáteční skrčku viděl, projednal jsem věc s ekonomem našeho závodu a odb. organizace podala konkurenční priv. projekt. Závod Brno byl z privatizace Desty vyňatý a vznikla a.s. Mate Brno ( podle nás vznikly i další podobné projekty ). Bohužel zaměstnanci zblblí Harvardy, už ve své většině nevložili kupony do koupě svého zaměstnavatele. Většinu získali lidé z PF, založených veksláky a kolotočáři. Podle toho to následně vypadalo. Ježek jim dal mandátní smlouvy ( aby prý ušetřil státní rozpočet ) na svolání ustavujích valných hromad, kde se šíbři navolili do představenstva. Upravili stanovy a.s. s utajením, přiklepli si odměny a dojili firmu.

Opustil jsem odborovou strategii spolupráce se zaměstnavatelem, protože o ni neměl zájem. Přešli jsme na konfrontaci a průzkum možností firmy stupňováním požadavků. Protistrana odbory pojmenovala škůdci, přičemž si ovšem za špatné řízení  vypláceli pěkné peníze. Zaměstnanci se rozpadli na lezdoprdelky ( vystoupili z odborů )

sebevědomé s požadavkem na adekvátní mzdu a diváky ( jak to dopadne ). Zarazil jsem všechny výdaje odb. organizace a shromáždil peníze na stávkový fond včetně ujištění o podpoře z Odborového svazu. Kolektivní smlouva byla podepsána a přiměřené zvýšení mezd nastalo z ní. O počet pracovních míst odborům v té chvíli nešlo. Později odb. organizace zahájila poradenskou činnost pro své členy, s cílem zajistit jim lépe placená místa jinde, aby tlak na mzdy trval a firma si zaměstnanců vážila. Došlo k dohodě o indexaci mezd vázaných na inflaci, k řízenému propouštění, k dohodě o 60% náhradách při pracovních odstávkách. Firma si udržela zkušené zaměstnance za přijatelné mzdy. Šíbři z  PF v přestavenstvu skončili krachem jejich fondů a v kriminálech ( tedy někteří ).

Pokud lidé rezignují na svoji cenu a zaměstnaneckou důstojnost, rezignují na prosazování svých oprávněných požadavků. Žádné zmatečné teorie o nadhodnotě jim nepomohou. Musí se sdružit, rozumně a odpovědně o minimech vyjednávat. Pak přežije firma i její zaměstnanci vše.

41 llukynek llukynek | E-mail | Web | 8. ledna 2009 v 11:25 | Reagovat

TO [39] asa:

1) Urážíte člověka, kterého jste ani neznal.

2) O akciových trzích víte asi tolik jako já o kvantové mechanice.

3) Pokud v některých zemích přistoupily vlády k podpoře podniků s ekonomickými problémy, pak se jednalo o banky, jejichž činnost je pro hospodářství země zcela nezbytná, a nebo se jedná o strategická odvětví, což tedy sklárny, na které jistě narážíte, rozhodně v ČR nejsou. Doba, kdy byly, je dávno pryč, a doba, kdy bylo podporováno to, co nešlo prodat, je naštěstí také dávno pryč.

42 asa asa | 8. ledna 2009 v 11:50 | Reagovat

Skláním se s úctou před vámi pane llulkynku. Jste opravdu formát. Ale i na vás dojde. Ta krize, která teprve příjde, dostihne všechny. Ale to vám už taky nebude do zpěvu. Jinak koukněte do svým milených US. Tam to nejsou jen znárodněné banky ale i Ford, Chrysler a j. A co bych vám přál nejvíc. Aby jste byl třeba sklářem ve Světlé.

43 major.terazky major.terazky | E-mail | 8. ledna 2009 v 12:31 | Reagovat

no a čo?

44 bijtejepohlave bijtejepohlave | E-mail | 8. ledna 2009 v 12:32 | Reagovat

Llukyno,kdys Ty tak šel již byl pryč..........

45 matka matka | 8. ledna 2009 v 12:58 | Reagovat

To je Vám ti nádherný, kam se dnes sype nadhodnota. Ten kapitalismus se krásně od jedné ideologie poučil. Naletěl, naletěl :-))))))

46 matka matka | 8. ledna 2009 v 12:58 | Reagovat

Kdyby to nebylo smutný, tak by to bylo k smíchu.

47 sdr sdr | 8. ledna 2009 v 13:20 | Reagovat

(42) asa

Teorií příčin vzniků krizí je mnoho a ještě víc je jich na jejich léčbu.

To jen Vy znáte na všechno recept.

Kdybych si ale mohl vybrat, tak radši kapitalistickou zemi v době její krize než socialistickou v době jejího blahobytu...

48 Paolo Paolo | 8. ledna 2009 v 13:53 | Reagovat

(35)sdr,: Jestli je někdo snílek, tak jste to vy se svým tvrzením, že Marxova teorie nadhodnoty zanikla s pádem komunismu. Je to spíš  vaše zbožné přání. Ta teorie je totiž nezpochybnitelná a v celém světě uznávaná dodnes. Jinak nechte si svoje přesvědčení, já vám ho neberu. Akorát mám pocit, že nechápete mnohé souvislosti.

(27)Kamufláž: K tomu, co jste napsal, nemám co bych dodal. Naprosto s vámi souhlasím.

49 llukynek llukynek | E-mail | Web | 8. ledna 2009 v 14:01 | Reagovat

TO [42] asa:

Vy to prostě nikdy nepochopíte.

50 llukynek llukynek | E-mail | Web | 8. ledna 2009 v 14:02 | Reagovat

TO [44] bijtejepohlave:

NEJSEM LLUKYNO, PROBOHA!!!!! JÁ NEJSEM PAN HODÍK. TO SKUTEČNĚ MÁ TOLIK LIDÍ PROBLÉM ROZLIŠOVAT MNE A TOHO PÁNA?

51 llukynek llukynek | E-mail | Web | 8. ledna 2009 v 14:04 | Reagovat

TO Paolo:

Čím to, že jste ještě nereagoval na moje příspěvky?

52 sdr sdr | 8. ledna 2009 v 14:50 | Reagovat

(48) paolo

Zapomněl jste mi odpovědět, jak by podle Vás byla rozdělena nadhodnota v případě rozhodování zaměstnanců

53 asa asa | 8. ledna 2009 v 18:55 | Reagovat

(47) Je známo, že takový Křeček přežije cokoliv. Jenže všichni nejsou podobní tomuto zvířátku.

54 Paolo Paolo | 8. ledna 2009 v 22:26 | Reagovat

(51) llukynek: Protože mi za to nestojíte.

(52)sdr,: Nezapomněl, ale proč bych měl odpovídat , když jedinou správnou odpověď znáte jedině vy.

55 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 8. ledna 2009 v 22:52 | Reagovat

52 sdr

Promiňte, že se vměšuji. Na Vaši otázku je jednoduchá odpověd, bez majetkové účasti zaměstnanců to dopadne naprosto blbě.

Ani metoda ESOP, t.j. část mzdy ve formě akcií není samospasitelná. Jsou lidé, kteří zpeněží akcii za zlomek ceny, ale hned. Tím se zase vytvoří různé závislosti, motivace a odpovědnost zaměstnanců.  Svoboda jednání metodu zabije.

Pouze bolševické donucení může stav zabezpečit. Pak nastane umrtvení "společného" akciového vlastnictví s převahou "ovcí" a o nadhodnotě už bude zbytečná debata.

Zbude jedině kunkurzní "zůstatek" k rozdělení, viz sklárny.

56 llukynek llukynek | E-mail | Web | 8. ledna 2009 v 22:55 | Reagovat

TO [54] Paolo:

:o)))) Já si spíš myslím, že je to proto, že v téhle diskusi nemáte šanci obstát.

57 Paolo Paolo | 8. ledna 2009 v 23:22 | Reagovat

(56) llukynek: Co vy si myslíte mne vůbec nezajímá.

58 llukynek llukynek | E-mail | Web | 9. ledna 2009 v 0:07 | Reagovat

TO [57] Paolo:

Brekekekeke :o))))))))

59 autor článku autor článku | E-mail | 9. ledna 2009 v 7:48 | Reagovat

Pokud tedy někdo hodnotí kvalitu článku podle počtu komentářů, pak je to kriterium velmi pochybné. (Jak je zde názorně vidět.) Já se takové slávy vzdávám.

60 sdr sdr | 9. ledna 2009 v 10:00 | Reagovat

(55)

Myšlenka majetkové účasti zaměstnanců vypadá hezky na pohled, ale přesně jen do doby, než dojde na přerozdělení zisku firmy.

Takže i Vám dám stejnou otázku:

Opravdu si myslíte, že zaměstnanci odhlasují jakékoliv jiné rozdělení zisku než 100 % do odměn a 0 % na rozvoj firmy a investice?

61 autor článku autor článku | 9. ledna 2009 v 10:06 | Reagovat

[60] Co by měl jiného odhlasovat třeba zaměstnanec, která jde za rok do důchodu? Nebo mladý, který už má nabídku od jiné firmy? A když jako zaměstnanec odhlasuji 100% do rozvoje, co z toho mám, když mě můžou za půl roku z nějakého důvodu propustit? Těchto dotazů by se dala napsat celá řada.

62 Paolo Paolo | 9. ledna 2009 v 10:41 | Reagovat

(60,61): O čem to tady plkáte? Těch forem podílu zaměstnanců na celkovém zisku jsou desítky, jde pouze a jedině o to, že je jen málo zaměstnavatelů, kteří by se o zisk chtěli s někým dělit. To je meritum věci a můžeme začít od začátku.

63 sdr sdr | 9. ledna 2009 v 10:48 | Reagovat

(62) paolo

Tady nejde o přerozdělování zisku.

Ta debata se rozvinula tím směrem jenom proto, že spousta lidí má utkvělou myšlenku, že by zaměstnanci měli spolurozhodovat o použití zisku firmy. Jasně jsme došli k tomu, že nesmí, jinak by do rozvoje a investic nešla ani koruna.

Tady jde o to, že zaměstnanci nemají co rozhodovat o tom, co jim nepatří. Firma patří buď majiteli (majitelům) nebo akcionářům. Jenom těm přísluší rozhodovat o jejich majetku.

Zaměstnanec pracuje ve smluvním vztahu, kde prodává firmě svou práci a firma ji od něj za určitých podmínek (pracovní smlouva) kupuje. Nic víc a nic míň.

Zaměstnanec má právo diskutovat o znění a podmínkách své smlouvy (případně o pracovních smlouvách jako celku - odbory, viz kolektivní smlouva).

64 llukynek llukynek | E-mail | Web | 9. ledna 2009 v 12:21 | Reagovat

TO [63] sdr:

Nádherně jste shrnul a jednoduše vysvětlil celý problém. Nicméně se i tak domnívám, že pan Paolo tohole prostě nepochopí, protože to chápat nechce.

65 Paolo Paolo | 9. ledna 2009 v 12:54 | Reagovat

(63)sdr,: Ale to je právě to v čem se rozcházíme. Vy tvrdíte, že zaměstnanci nemají nárok na podíl ze zisku, já tvrdím, že ano, protože ho vytvářejí. Jasně jsme došli.... Jasně jste došel vy a ještě někteří další, ale to alespoň pro mne vůbec neznamená, že máte pravdu. Zaměstnanec je

vůči zaměstnavateli v neroprovnoprávném vztahu a jeho časté zneužívání zaměstnavatelem je potenciálním zdrojem sociálního neklidu.

66 Ella Ella | 9. ledna 2009 v 13:48 | Reagovat

65) Paolo

a tady se nabízí zaměstnanci docela velká šance. Vybodnout se tomu vydřiduchovi zaměstnavatelskému na to jeho vykořisťování a pěkně si ten svůj zisk tvořit bez vlivu toho zaměstnavatele. Jednoduše : jsem li sám sobě šéfem, jen sám si rozhodnu, kam a jak a s kým svůj zisk rozdělím. NÉÉ?

Mám takový dojem, že leckdo se nechá dobrovolně zaměstnat jen z důvodu, že by musel nadávat sám na sebe, kdyby už byl sám sobě šéfem. Taky si teď říkám sama sobě jako šéf, nekecej tu a hybaj do práce ať můžeš přemýšlet co s nadhodnotou a né že si to nerozdělíš, víš že nejdřív dostane OSSZ, pak VZP, berňák.........

67 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 9. ledna 2009 v 14:18 | Reagovat

60 sdr

Je to nelehká otázka a mohu na ni odpovědět jen podmíněně.

Mám jen jednu zkušenost, kterou jsem už popsal výše. Pokud mají zaměstnanci majetkovou spoluúčast a zástupce ( v DR )

kterým uvěří podaná vysvětlení, je značná naděje, že s poukazem na stabilitu zaměstnaneckých míst, schválí zdůvodněné použití zisku. Pokud je osloví populisté nastane věc nepředvídatelná. Vše závisí na informovanosti a odpovědnosti všech, kdo přijmou pověření řídit a vysvětlovat.

Stačí malá zlodějna, a věc se položí. Nesplnitelné sliby mají větší kouzlo, než zajištěná skutečnost. Je to dáno nevyzrálou lidskou povahou a následkem vztahů, které tu panovaly 40 let.

Akciové zajištění důchodců ( nebo podílové z družstev ) měly být podporovány i státem, jako alternativa důchodového příjmu.

Místo toho se lidé za babku zbavili kuponových akcií ve prospěch "Kožených" a jiných lumpů, kteří dnes v zákulisí vládnou.

68 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 9. ledna 2009 v 14:26 | Reagovat

65 Paolo

Vaše tvrzení o nerovnoprávném postavení je politický bluf.

Zaměstnanec je v rovnoprávném postavení. Může se sdružit a kolektivně se domáhat všech zákonných práv proti zaměstnavateli a dále si svobodně sjednat i libovolnou dohodu pokud neodporuje zákonu.

Že jsou zaměstnanci stádo hlupců a tyto možnosti pomíjejí je dáno tím, že si nevěří v podnikání, ani v obraně zákoných práv.

Výše mezd přímo koreluje s výší zisku. Vyšší tlak na mzdy ukrojí přímo ze zisku. Tahanice o nadhodnotu je v tom jen matoucí pojem.

69 Paolo Paolo | 9. ledna 2009 v 16:12 | Reagovat

(68)nar.soc.,: To, že vy označujete tvrzení o neroprovrávném postavení za politický bluf a tahanici o nadhodnotu za matoucí pojem je váš problém. Já si to nemyslím.

(66) Ella: Uvažujete naprosto racionálně a za určitých okolností bych s vámi mohl i souhlasit. Má to ale jeden háček. Zdaleka ne všichni jsou povoláni z různých důvodů k tomu, aby mohli podnikat. Znamená to podle vás, že mají být vydáni na pospas zaměstnavateli?

70 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 9. ledna 2009 v 16:34 | Reagovat

Je takové surové přísloví, myslet, znamená kulový vědět.

Mám z první ruky ten bluf o nerovnoprávném postavení zaměstnance. Pohádal jsem se o to s jedním náměstkem ministra Škromacha na odborářském sjezdu.

Je to přesně ten argument, kterým se nahání hlupci k volbám politické strany ( ČSSD, příp. KSČM ), která se o ně "postará". "Táta pracujícího lidu", učitel španělštiny pro StB Falbr, je toho "zárukou", tedy zatím se postaral o sebe.

Ten argument je ještě zákeřnější, obhajuje důvod pro haldy zaměstnanců na úřadech práce, kteří si mnohdy vystačí sami. Cílevědomě vylučuje svobodné odbory ze samosprávné aktivity. Sám Škromach ( bývalý komouš ) mi objasnil odborové cíle. Musíme za odborové peníze prorazit do politiky a teprve potom můžeme věci změnit. Tak to už tu bylo," táta" Zápotocký, kápo z koncentráku, asistoval u schvalování poprav neposlušných komunistů  a všech ostatních. Až tam totiž vede zkřivené vidění "nerovnoprávného" postavení zaměstnanců.

Zajímavé je, že komouši zrušili pracovní soudy a dodnes nebyla snaha je obnovit. Tam se totiž postavení zaměstnance řeší hned a právně.

71 llukynek llukynek | E-mail | Web | 9. ledna 2009 v 17:26 | Reagovat

TO [69] Paolo:

"Zdaleka ne všichni jsou povoláni z různých důvodů k tomu, aby mohli podnikat. Znamená to podle vás, že mají být vydáni na pospas zaměstnavateli?"

Pokud na to někdo nemá schopnosti, tak si to musí uvědomit a prostě se s tím smířit. Ti, jež ty schopnosti mají, za jeho "neschopnost" nemohou a není důvodu, proč by na něčí "neschopnost" měli doplácet.

72 Paolo Paolo | 9. ledna 2009 v 19:07 | Reagovat

(70) nar.soc.: Když dojdou argumenty, zpravidla se dotčený uchýlí k strašení komunistickou zvůlí. Vámi použité skutečnosti mne mají přesvědčit? Ty jsou dost vzdálené naší debatě, ve které se stejně v konečném důsledku dočkám jako vždycky označení " nepoučitelný, zabedněný komunista". Ironií je, že komunista nejsem, ale i tentokrát to přežiji bez následků. Řekněte to rovnou a ušetříme oba spoustu času.

73 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 9. ledna 2009 v 19:09 | Reagovat

71 llukynek

Vycházíte, z mylného základu.Chybějící schopnost podnikat, si nemůže uvědomit, pokud to nezkusí.  První zkušenost zaměstnance podnikat, je ve chvíli, kdy se nechá zaměstnat. To je chvíle, kdy je ve trojroli. Je zbožím, je prodejcem a je zároveň i obhájcem ve smyslu zákoníku práce. Každý zkušený by se šel poradit ( samozřejmě tam, kde vezmou jeho potřebu za svoji ).

Jak to ale funguje? Odborové svazy mají ve stanovách různá blabla o pomoci se získáním místa a místo toho Vás pošlou na pracák ( pořád, jak za komoušů ). Většina lidí jde na ÚP tam jim něco řeknou a hotovo. Jiní se zaregistrují u personálních agentur, které dělají zaměstnavatelům předvýběr a za náborový příspěvek ( většinou sražený z nástupního platu ) nahání potřebné síly.

Když jsem prosadil zřízení odborové zprostřdkovatelny práce podle stanov svazu, dělalo MPSV vše proto aby byla znemožněna. Proč? Soukromé zprostředkovatelny v Brně podaly podnět, zřejmě i bakšiš a licenci jsme nedostali.

V takovém případě má Paolo pravdu, jde o nerovnost.

74 d d | 10. ledna 2009 v 17:30 | Reagovat

nar.soc :-))))))))), zeťák poradí

75 llukynek llukynek | E-mail | Web | 10. ledna 2009 v 18:10 | Reagovat

TO [73] nar.soc.:

Nemyslím si, že ten základ, z něhož vycházím, není správný. Myslím si, že je jedno, jestli člověk zkusí podnikat, aby zjistil, že toho není schopen, nebo to vůbec nezkusí. V prvním případě může zjistit, že to nedokáže, a ve druhém případě prostě jen zhodnotí svoje možnosti, vědomosti, náročnost takového pokusu a rozhodne se nic nezkoušet. Ať už je to tak nebo tak, nedává to takovému člověku právo chtít "něco navíc" od těch, kteří podstoupili ono riziko, do podnikání se pustili a jsou v něm ZATÍM nadále úspěšní.

76 matka matka | 12. ledna 2009 v 7:54 | Reagovat

Ale dává mu to právo po nich něco chtít.

Protože se ocitne na pracáku a v sociální síti a ta je financována těmi, kdo pracují.

Je jednodušší člověka nenechat padnout, podpořit ho, aby se sám uživil, než ho nechat padnout, aby se sám neuživil.

Ale troufám si říci, že první způsob u nás až tak dobře nefunguje.

Snad je to i dobře. Hodit člověka do vody a plav.

Že já plavat neumím.

77 matka matka | 12. ledna 2009 v 7:55 | Reagovat

Oj, mám tam logickou chybu. Druhý způsob nefunguje - člověka je třeba naučit plavat, aby se sám uživil. Tedy toho, který má snahu a zájem.

78 matka matka | 12. ledna 2009 v 10:37 | Reagovat

Nebo že by první, já se půjdu zastřelit. Kdo se v tom má vyznat.

79 Agatha Agatha | 17. ledna 2009 v 23:38 | Reagovat

Paolo, dobře. Připusťme Váš názor, že zaměstnanci mají právo rozhodovat a podílet se na nadhodnotě, protože ji vytvořili. V tom případě ale, podle mého názoru, vytvořili také "podhodnotu". Takže ať klidně zaměstnanci mají právo na nadhodnotu. Ale když bude ztráta společnosti pár miliard, tak se na ní budou zaměstnanci také podílet. Takže je všechny pošleme pod most. Nemůže tedy právě Váš názor o podílu na nadhodnotě může vést k sociálním problémům? Nebo máte zatím promyšlenu jen tu kladnou variantu a k té záporné podle Vás dojít nemůže? Nebo Váš názor spočívá v tom, že když bude nadhodnota, tak se zaměstnanci budou podílet, ale když bude podhodnota, tak ať si to řeší ten zlý majitel?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama