Ukolébavka pro nejmenší

15. prosince 2008 v 10:18

Pohádka o malé stříbrné lodičce z ostrova Malty.
V nekonečné mořské dáli,
kam oko dohlédne stěží,
kde slunce na nebi pálí,
tam krásný ostrov leží.*

Plula v dávných dobách
malá lodička kolem,
a v bouři ztroskotala
s panem apoštolem.**

Na paměť jeho záchrany
tam lidé ten den slaví,
malé stříbrné lodičky,
jemu na vzpomínku staví.

Pustil jsem lodičku na moře,
však ať ta plavat se snaží,
ona ke dnu klesla mi,
jako stříbrné závaží.

Já šel za kouzelnou babou,
do temné skalní sluje,
ať mi moji lodičku malou,
zase nazpět vyčaruje.

Ta do ohně byliny vhodila,
vyřkla slova plná magické moci,
aby lodička ke mě se vrátila,
jedné čarovné hvězdné noci.

Když slunce se k západu kloní,
už hajá maltézská dhajsa,

a hajá maledivská dhoni,
když hajaj na řece parníčky,
hajaj na kopcích hrádky,
tu lodička z hlubin se vynoří,
toulá se dálavou po moři
a pluje do pohádky.

Na cestu jí ve tmách svítí,
k radosti babiček a vnoučků,
hvězdičky na zlaté niti,
i roj svatojánských broučků

Pluje kolem rybářských sítí,
opatrně a polehoučku,
ať ji nikdo z lidí nechytí,
do ruky ani do kloboučku.

I nám přijde noc zakrátko
už dohořela svíčka,
hajej teď malé děťátko,
zavři svých očí víčka.

Na vodě hvězdy se odráží
jako barevná sklíčka,
ve tvém snu ať vlny proráží
malá stříbrná lodička.


* ostrov Malta
** Apoštol Paulus, Šavel stal se Pavel, ztroskotal na pobřeží Malty v roce 60 n.l.

Pokud chce někdo vidět všechny obrázky, tedy na této adrese: http://gregor.moldavit.sblog.cz/2007/07/04/45
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 rucuk rucuk | E-mail | 15. prosince 2008 v 10:26 | Reagovat

Tak tro už je lepší- tedy myslím optimističtější než minule. Škoda, že nemáme doma malé děti, četla bych jim to mezi ostatními pohádkami. Díky...:-))

2 paxi paxi | E-mail | 15. prosince 2008 v 11:35 | Reagovat

JIrko, opět mile překvapuješ

3 Dalekolekora Dalekolekora | 15. prosince 2008 v 15:41 | Reagovat

Moc hezké, docela tě vidím - s malým vnoučkem v náruči, jak mu tichým hlasem před spaním vkládáš pohádky světa do duše...

4 člověk člověk | 15. prosince 2008 v 17:12 | Reagovat

Vyplula na moře malá lodička,

převrhla ji divoká vodička,

Utopil se chlap i kočička,

v hlubině teď kulí očička.

Utopila se slečna i pejsek,

krysa, potkan i rejsek.

Utopil se plavčík i kapitán,

topič i pán, co si vezl stan,

tlusťoch i vysoký hubeňour

i na večeři uchystaný kňour.

Utopil se pašerák i s řízkem,

utopil se sypač i s pískem.

Utopil se mnich i jeho svíce,

utopil se zedník i jeho lžíce.

Všichni tam na dně neslavně leží,

mořský koník jim po tváři běží.

Leží tam uklízečka i s kýblem,

žralok se mydlí jejím mýdlem.

Leží tam hráč i balíček karet,

v poslední hře prý dostal na ret.

Utopil se pijan naložený v lihu,

i pan vědec, co otevřel si knihu,

aby se naučil techniku plavání.

K plavání však neměl nadání.

Utopila se dáma i s kabelkou,

utopil se cukrář i s vanilkou.

Utopil se muzikant i jeho trumpeta,

dělostřelce stáhla na dno lafeta.

Utopil se párek, co byl zrovna v nejlepším

křenu namočen spolu s chlebem včerejším.

Utopil se rybář, co právě chytil rybu.

Pro tu rybu to ovšem nemělo chybu.

Utopil se podvodník i s penězi,

v uplácení vody úspěch nevězí.

I zloděj brzy na dno pad,

vzduch si pod vodu neukrad.

Jen já jsem přežil, neb v hlavě mi báseň straší.

Zatímco se všichni topili, já jedl vtipnou kaši.

:))

5 Lenka Lenka | Web | 15. prosince 2008 v 17:17 | Reagovat

To je hezounká básnička:)

6 matka matka | 15. prosince 2008 v 23:19 | Reagovat

...houpy hou, lodičky nás pohoupou...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama